Jarní jízda - Vršovka 12.5.2012

14.05.2012 10:01

Na sobotu 12.5.2012 byla předpověď počasí katastroficky kalamitní. Ale při pohledu nahoru jsem po poledni vyrazil. U nás slunko začalo vykukovat ale ve Vršovce musela být chvilku před příjezdem pěkná průtrž, protože jsem jel chvílemi proti proudu na silnici. Jen jsem dorazil, spravilo to kafe, bramborák jak sloní ucho a opečené prasátko. Opravdu mu to na bramboráku slušelo. A hnedle zpět na sraz spolužáků cca 12 km vzdáleném. Stavil jsem se u KOCOURŮ postěžovat si, jak jsem to prošvihl, když jsem si z domova nevzal spacák. Ještě jsem nedomluvil a už Zdeňka stála u mě se spacákem. Zajásal jsem, rozloučil se s Vláďou, poděkoval Zdeňce a vyrazil na třídní sraz spolužáků. Tam jsem se odbyl Birellem a dalším kafem. Po třech hodinách nostalgie se to již nedalo vydržet, vidouc jak se na dalších a dalších orosených sklenicích klepe hustá pěna. Honem zpět na motosraz. Chuť na pivo se cestou v chladnějším vzduchu ztratila a bylo jasné, čím začnu a taky skončím. Hradečtí Spektrum hráli pěkně stylově tvrdě pro zahřátí a zatím co se KARY šetřil, já dával grogy pečlivě, aby se rozložily po celém těle. Pak v noci, potažené jinovatkou, bylo ve spacáku dobře, tím víc, že jsem si ustlal u nevyhaslého grilu s dvěma pořádnými nažhavenými kládami. Musely topit alespoň do pěti, kdy se někteří kolegové soukali z plechovek a stanů za potřebou, což později popsali jako cituji "chcaní ledových kostek". Prej jsem chrápal, že mě bylo slyšet za rohem v plechovce. Taky mě chvílema vzbudil nějakej buldozer, ale než jsem se probral, už byl pryč. Tak nevím. Po ranním kafi a česnečce jsem začal rozlišovat okolní předměty, kolegy a batůžky. Skvělá akce, skvělá kuchyně, díky všem a hlavně organizátorovi Honzovi. K dokonalosti mi chyběla už jen ta vyjížďka, měkoň nejsem ale blázen taky ne. V chladném slejváku to není požitek s kochačkou. Letní jízda vše napraví. Vstávali jsme v osm ale už do krásně prosluněného rána. Po desáté jsem nahřál stroj a setrvačností motorka dojela do Meřiče, kde jsem Zdeně vrátil spacák a zcela bez problému již dojel domů, nafutroval se a zalehl. Po chvilce propadání se do tmy stála manželka ve dveřích a prej, že za vratama stojí tři motorky. Spadl jsem z postele a svižným krokem zcela odpočatého jinocha mazal otevřít branku. Hubu od tykadla k tykadlu, přesto se nedalo přehlédnout, že mi svítí kontrolky. Samo, že si mé indispozice IRENA.IRIS, KOMÁREČEK i STRESOR hnedle všimli.  Zhodnotili jsme minulé vyjížďky, probrali stroje i styly jízdy, vysrkali kávičku, udělali exkurzi po obvodu pozemku, což je slušná procházka, zvlášť když se pod nohama motají psi i slepice. A zase bylo dobře, protože jsem si uvědomil kde jsem. Hurá, zase doma. Velký dík bandičce za návštěvu, vrátili mě do života. Více takových návštěv ale i takových akcí jako ve Vršovce. Člověk si uvědomí, že ještě žije. V neposlední řadě za život děkuji manželce .

Nějaký ten záznam z mobilu TADY. Zvuk jsem Spektrákům zdegradoval na přednes z rozkřapaného čínského kapesního rádia, ale co mobil dá to dá a Jiří odpustí. 

 

Fotografie použita dle Creative Commons SheldonPhotography, David_Yannick  © 2010 Všechna práva vyhrazena.

Tvorba webových stránek zdarmaWebnode